30. listopadu 2016 předložila Evropská komise návrh nejrozsáhlejší reformy energetické politiky v Evropské unii za posledních téměř 10 let. Takzvaný „Zimní balíček“, oficiálně nazvaný „Čistá energie pro všechny Evropany“, je objemný balík legislativních návrhů, rozhodnutí Komise a oficiálních zpráv a sdělení. 
Stejně velké jsou také ambice tohoto balíku opatření, zejména „formování přechodu na energetiku s nízkými emisemi uhlíku v následujících 10-15 letech“. To sebou nese potřebu vytvořit pracovní rámec kompatibilní s Pařížskou dohodou o omezení emisí CO2, zvládnout zásadní posuny ve výrobě a spotřebě energie, nastavit tržní rámec pro maloobchodní energetické trhy a „umístit spotřebitele do centra energetického trhu“.
Obsah 'Zimního balíčku‘ EU:
| 8 | legislativní návrhy (4 směrnice a 4 předpisy) |
| 2 | Rozhodnutí Komise |
| 5 | Oficiální zprávy a sdělení |
| + | přílohy |
| + | posouzení dopadu |
| + | pokyny |
| Více než 1000 | stránek tvoří samotné legislativní návrhy |
Komise odhaduje, že EU bude muset v letech 2021 až 2030 investovat 75 miliard EUR ročně do energetické infrastruktury, přičemž 80 % z této částky připadne na výrobu z obnovitelných zdrojů, sítí a rozvodné sítě.
Legislativní návrhy v balíčku:
- Směrnice o trhu s elektrickou energií
- Regulace trhu s elektrickou energií
- Nařízení o Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)
- Nařízení o Připravenosti na rizika v elektroenergetickém sektoru
- Směrnice o energetické účinnosti
- Směrnice o energetické náročnosti budov
- Směrnice o obnovitelných zdrojích energie
- Nařízení o Správě Energetické unie
Co přináší pro smart metering?
V jednom z průvodních dokladů Komise konstatuje relativně malou úroveň rozšíření inteligentních elektroměrů v EU. Z uvedeného lze odvodit určitou „neefektivitu“ opatření obsažených ve 3. energetickém balíčku a Směrnici o energetické účinnosti. Řada členských států v širokém rozsahu využila omezení spojená s technickou proveditelností a principem finanční přiměřenosti/proporcionality k uplatnění výjimek z požadavku na zavedení smart meteringu. Proto tento balíček navrhuje, aby členské státy, které ve své národní analýze nákladů a přínosů (CBA) vyhodnotily smart metering negativně, „zajistily pravidelné revize těchto hodnocení v reakci na změny základních předpokladů, technologií a vývoje na trhu.“
Zatímco opatření pro smart metering ve třetím energetickém balíčku byla obsažena jen v příloze Směrnice o elektrické energii, v těchto návrzích Komise začlenila nové požadavky do hlavní části legislativy. Poprvé jsou také navrženy definice pro systémy smart meteringu a interoperabilitu.
|
Systém smart meteringu: „Elektronický systém, který měří spotřebu energie, poskytuje více informací než konvenční elektroměr a může zasílat a přijímat data pro účely informování, monitoringu a řízení pomocí elektronické komunikace“. Interoperabilita: „V kontextu smart meteringu schopnost dvou nebo více energetických nebo komunikačních sítí, systémů, zařízení, aplikací nebo komponentů vzájemně spolupracovat a vyměňovat si a využívat informace za účelem provádění požadovaných funkcí“. |
Zdá se to být samozřejmé – a většina států již příslušné kroky provedla –, ale Směrnice o elektrické energii také stanoví, že členské státy musí při zavádění inteligentních elektroměrů zveřejnit minimální funkční a technické požadavky. Tyto minimální funkcionality by měly korespondovat s požadavky uvedenými Komisí v Doporučení pro smart metering z března 2012. V představě Komise o budoucnosti energetického systému hraje velkou roli flexibilita a reakce na poptávku a členské státy by také „zajistit interoperabilitu těchto systémů smart meteringu a jejich konektivitu se zákaznickými platformami pro řízení energie“.
Protože jednou z největších překážek zavedení smart meteringu v Evropě byly bitvy o způsob rozdělení „nákladového koláče“, předložila Evropská komise návrh, aby se na nákladech na zavedení smart meteringu podíleli koncoví zákazníci „transparentním a nediskriminačním způsobem.“ A navíc, tam kde byl v národní analýze nákladů a přínosů (CBA) smart metering hodnocen negativně, mají mít koncoví zákazníci nárok na instalaci inteligentního elektroměru do 3 měsíců po vznesení požadavku na instalaci – ačkoliv v tomto případě ponesou celé náklady sami.
Balíček se nezabývá jen měřením elektrické energie. V revizi směrnice o energetické účinnosti Komise navrhuje, aby v budovách s více bytovými jednotkami a víceúčelových budovách byly nainstalovány individuální měřidla pro vytápění, chlazení a teplou vodu pro každou bytovou jednotku. Od 1. ledna 2020 musí nově nainstalované elektroměry a indikátory pro rozdělování nákladů umožňovat dálkové odečty a do 1. ledna 2027 musí dálkové odečty umožňovat všechny elektroměry a indikátory pro rozdělování nákladů.
Data ze smart meteringu ve středu zájmu
Data ze smart meteringu jsou poprvé řešena v legislativním návrhu. Členské státy by měly definovat, které strany (provozovatelé přenosových soustav, distribučních soustav, dodavatelé, různá uskupení, energetické servisní společnosti atd.) by měly mít přístup k datům o měření a spotřebě (se souhlasem spotřebitele). Návrhy neuvádějí žádná opatření nebo doporučení pro organizaci správy dat, např. zda by provozovatelé distribučních soustav měli provádět sběr dat a jejich distribuci, nebo zda bude použit model „datového centra“, avšak ať již bude použit jakýkoli organizační model, poskytování údajů nesmí být diskriminační. Kromě toho, „členské státy by měly definovat společný datový formát a transparentní postup přístupu k údajům pro způsobilé strany, aby podpořily konkurenční prostředí na maloobchodním trhu a zabránily vzniku nadměrných administrativních nákladů způsobilým stranám“. Smyslem tohoto ustanovení je popsat informační standardy a informační sekvence tak, aby byla data „strojově čitelná v celé Evropě.“
Kroky směrem k významné změně
Uvedené popisy jsou pouze nepatrným zlomkem změn v systému dodávky energie, které Evropská komise navrhuje. Jsou zde také ustanovení o úlohách a povinnostech provozovatelů sítí a zřizování „entit provozujících distribuční soustavy“, určená pro všechny provozovatele distribučních soustav v Evropě, která jsou nad unbundlingem ustanovením de minimis, která budou utvářet plány pro rozvoj systémů reakce na poptávku, a také „digitalizace distribučních sítí, včetně zavádění sítí smart grid a inteligentních měřicích systémů.“
Jsme ovšem jen na samém počátku legislativního procesu. I když komisař pro energetickou unii Šefčovič prohlásil, že by rád viděl přijetí balíčku do konce tohoto roku, trvalo výrazně menšímu třetímu energetickému balíčku dva roky, než prošel schválením Evropským parlamentem a Radou. V každém případě budou nové předpisy z tohoto balíčku určovat tržní rámec, ve kterém bude společnost Landis+Gyr a její zákazníci operovat do roku 2020.
