„. . .nejambicióznější evropský projekt od založení společenství uhlí a oceli.“1
Energetická unie pro Evropu, ustanovená v únoru letošního roku, představuje novou iniciativu EU zaměřenou na formulaci integrované evropské energetické strategie zabývající se bezpečností a diverzifikací zdrojů, energetickou účinností, snížením emisí skleníkových plynů (obnovitelnými zdroji), inovacemi a interním energetickým trhem. Ve sdělení z 25. února 2015 jsou stanoveny vize a cíle pro budoucí energetickou politiku EU a seznam 15 bodů akčního plánu. Tyto vize a cíle je ještě třeba promítnout do reálné politiky ve formě konkrétních iniciativ, a to jak legislativních návrhů, tak nelegislativních zásad se dvěma soubory opatření ročně – zimním a letním balíčkem.
První balíček byl publikován 15. července. Kromě legislativních návrhů na energetické štítkování a revize Evropského systému emisního obchodování proběhly veřejné konzultace k přetvoření evropského energetického trhu a diskuse k dokumentu „Realizace nové politiky pro spotřebitele energie“. Uvedený dokument jasně uvádí, že současný maloobchodní trh s energií nefunguje a stanovuje tři pilíře strategie pro řešení této situace: možnost spotřebitelů jednat, inteligentní domácnosti a sítě a správu údajů (včetně jejich ochrany).
Komise uvádí, že všichni spotřebitelé by měli mít snadný přístup ke svým údajům o spotřebě v reálném nebo téměř reálném čase a že inteligentní měřidla hrají „hlavní úlohu při poskytování bezplatného a častého přístupu k přesným údajům o spotřebě.“2 Kromě toho by systémy inteligentního měření měly disponovat možností propojení s domácími systémy pro hospodaření s energií, aby měli spotřebitelé možnost účastnit se programu řízení odběru.
K zajištění reálného přínosu pro spotřebitele při uvádění inteligentních měřicích systémů v Evropě do praxe bude komise „pečlivě sledovat provádění těchto norem (inteligentního měření) a bude analyzovat, zda jsou evropské normy pro inteligentní sítě a inteligentní měřicí systémy, jakož i doporučené funkce inteligentních měřicích systémů konzistentně uplatňovány, aby se dosáhlo požadované funkčnosti a interoperability.“2
Všechny konkrétní legislativní návrhy by pravděpodobně měly být předloženy již v letním balíčku roku 2016.
Poznámka1: Místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič na prezentaci balíčku opatření Energetické unie pro Evropu 25. února 2015 v Bruselu.
Poznámka 2: Sdělení EK „Realizace nové politiky pro spotřebitele energie“ z 15. 7. 2015
