Poslední listopadový týden jsme strávili ve Frankfurtu nad Mohanem na veletrhu Enlit Europe 2022. Jde o významnou evropskou událost na poli energetiky. Veletrh navazoval na konferenci COP27 zaměřenou na příběhy lidí, projektů a technologií, které tvoří hybnou sílu energetické transformace. Z rozhovorů, diskuzí, přednášek, a panelů jsme si odnesli řadu důležitých poznatků. Zde je krátké shrnutí toho nejvýznamnějšího.
Letošní Enlit se nesl v duchu silné výzvy k akci. Ke splnění emisních cílů roku 2030 zbývá sedm let. Panuje široká shoda v tom, že ačkoli máme technologie potřebné k transformaci našeho energetického systému, musíme se znovu zaměřit na regulační systém. Zatímco několik prezentujících kladlo důraz na ukrajinskou krizi, energetickou bezpečnost a s tím související dopady na Evropu a zbytek světa, Greg Jackson, generální ředitel společnosti Octopus Energy, vyzdvihl nutnost zbavit se zaběhnutého myšlení a naší závislosti na fosilních palivech.
1. Potřeba vyšší energetické bezpečnosti
Ve světle krize na Ukrajině a s ní souvisejícími dopady na Evropu i zbytek světa zdůraznilo několik prezentujících a panelistů význam ochrany kriticky důležité státní infrastruktury. V souvislosti s propojeností provozních a informačních technologií (OT/IT) a tím pádem větším rizikem hrozby pro pokročilou měřicí infrastrukturu (AMI), většina distributorů energií i diskutujících přiznala, že na případnou prevenci, detekci, ochranu, zmírnění a řešení nových hrozeb nejsou připraveni. Chybí komplexní řešení, které by zajistilo odolnost sítě a bezpečnost měřicí infrastruktury. Ochrana sítě nekončí v rovině hardwaru, softwaru, komunikací, cloudu a výrobních procesů. Sahá od řešení odchylek, přerušení a výpadků dodávek až po detekci a prevenci kybernetických hrozeb nebo provozních anomálií.
2. Flexibilita v zájmu stále dynamičtější sítě
S čím dál rychlejším zaváděním obnovitelných zdrojů energie, navíc v době, kdy elektromobily představují novou a nevyrovnanou zátěž, se přetížení sítě stalo zásadním problémem Evropy. Jak dokazuje situace v Nizozemsku, příliš mnoho obnovitelných zdrojů energie nebo dobíjecích míst pro elektromobily v síti může bez přípravy nebo aktualizace infrastruktury způsobit přetížení, poruchy a jiné problémy. V tomto kontextu může pomoct řízení flexibility. Louise Rullaudová, vedoucí týmu distribuce a usnandnění trhu firmy Eurelectric, uvedla, že flexibilita představuje pro provozovatele sítě účinný nástroj který pomáhá zvládat její přetížení bez nutnosti posilovat výrobu nebo přidávat další technologie. Ifigeneia Stefanidou mluvila v rámci svého bloku o technologiích na okraji sítě. Také se zmínila o tom, jak může umělá inteligence na okraji sítě pomoci provozovatelům distribučních soustav získat přehled a kontrolu potřebnou k plnění regulačních povinností a k zajištění flexibilní i odolné infrastruktury sítě dnes i zítra.
3. Nezbytnost modernizace a digitalizace sítě
Abychom zajistili, že síť nebude překážkou v transformaci našeho průmyslu, musí být energetický systém plně digitalizován, aby bylo možné naplno optimalizovat technologie umožňující rozsáhlou dekarbonizaci. Ke splnění regulačních povinností a zajištění odolné infrastruktury budou provozovatelé sítí potřebovat větší přehled a kontrolu prostřednictvím přesných a použitelných informací o spotřebě, účtování, kvalitě dodávek, stavu aktiv a sítě a monitorování transformátorů, rozvoden a sítí nízkého napětí obecně. Pro zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektřiny, lepší integraci obnovitelných zdrojů a nabíjení elektromobilů i užitečných informací pro spotřebitele, které jim umožní řídit vlastní spotřebu, je nezbytné vybudovat flexibilní, škálovatelnou a propojenou IoT platformu pro inteligentní koncové body, bezpečnou komunikaci a cloudové systémy. Generální ředitel skupiny Landis+Gyr Werner Lieberherr na summitu hovořil o tom, jak mohou chytré měření, inteligence na okraji sítě a chytré nabíjecí platformy utvářet budoucnost energetické mobility a vody.
4. Nabíjení elektromobilů a síť
S rozmachem nabíjecích stanic v evropských městech musíme nejen zajistit, že budou elektromobily nabíjeny bezpečným, kontrolovaným a udržitelným způsobem, ale také to, že kvůli tomu nebude docházet k výpadkům v síti. Budujeme infrastrukturu, která do roku 2035 musí pojmout 130 milionů elektromobilů, přičemž největší výzvu nepředstavuje zvýšená poptávku po energii, ale nepředvídatelná povaha dobíjení elektromobilů. Jde o budování chytrých systémů elektromobil-síť, kde chytré dobíjecí stanice umožňují provozovatelům na dálku kontrolovat stav svých zařízení a dobíjecí procesy klientů. V rámci diskuze o elektromobilech hovořila naše řečnice Tanja Messeck o interaktivním nabíjení, správě nabíjecích míst a řízených nabíjecích řešeních, která pomáhají rozvodné síti.
5. Klíčem je spolupráce
Partnerské ekosystémy toho dosáhnou více než organizace snažící se postupovat samostatně. Žádná strana nemá dost odborných znalostí k transformaci celého hodnotového řetězce. Spolupráce je proto nezbytná. To platí, ať jde o dlouhodobé partnery v inovaci a vzdělávací instituce, startupy zaměřující se na rychlou realizaci projektů nebo o otevřenou spolupráci mezi partnery, či dokonce konkurenty.
6. Změna v Evropě potřebuje regulační podporu
Aby mohla systémová změna nabýt reálných rozměrů a bylo vytvořeno správné prostředí pro transformaci, potřebujeme současně tahat za politická, ekonomická a technologická lanka. Mezi evropskými cíli Zelené dohody a národními prioritami a zájmy členských států však narůstá propast v oblasti energetické bezpečnosti. Nesoulad mezi evropskými energetickými cíli (bezpečnost a spolehlivost dodávek, cenová dostupnost energie, udržitelnost) a cíli jednotlivých zemí znamená, že potřebujeme nové způsoby, jak tyto cíle synchronizovat. Někteří řečníci uvedli, že největším rizikem pro energetickou transformaci je selhání na úrovni státní správy a potřeba srozumitelnějších politických rámců/nástrojů ke sledování pokroku evropských zemí.
